I-TRENINK.COM | ODBORNÝ ČLÁNEK

Laboratorní zátěžové vyšetření – mýty a skutečnost?

Nov 18, 2009 | Články

Tento článek je stanoviskem a reakcí na vzniklou diskuzi k článku Jak začít novou, lepší sezónu?, který byl uveřejněn 10.11.2009 na cyklistickém serveru mtbs.cz

Pro další pokračování myšlenkových pochodů je zapotřebí definovat cíl. Cílem je kvalitní tréninkový proces, na jehož konci je výkonnostní a výsledkový progres na závodech. Tento progres sledujeme například mezi dvěmi po sobě jdoucími sezónami. Každý mi jistě dá za pravdu, pokud se chce člověk zlepšovat na závodech, musí trénovat tak, aby zvyšoval svoji trénovanost a výkonnost.

Samozřejmě, že existují různé tréninkové systémy a metodiky, které mají své výhody a nevýhody, tak jako skoro vše na tomto světě. Pokud ale budu tvrdit, že základem pro tyto tréninkové systémy jsou v dnešní době tepové zóny, nebudu daleko od pravdy. Tepové zóny jsou základem. Watty zde řešit nebudeme, protože wattmetr má v ČR pouze pár procent cyklistů.

Když nebudeme řešit, že jednotlivé tréninkové systémy definují jinak tyto tepové zóny (samozřejmě i jejich počet), otázka zní, jak nejlépe určit tyto tepové zóny pro náš tréninkový systém, který povede k výsledkovému progresu na závodech? Tato otázka koresponduje se základním cílem definovaným v úvodu článku – chceme se zlepšovat a mít lepší výsledky na závodech.

Na základě našich dlouholetých zkušeností, které lze podložit například našimi výsledky na závodech (viz sekce Trenéři) nebo výrazným výsledkovým zlepšením Martina Slezáka (viz sekce Reference), jsme dospěli k těmto závěrům.

V posledních dvou letech (2008 a 2009) stanovujeme pro naše účely (pro náš tréninkový systém) tepové zóny z terénního testu, který stojí, narozdíl od drahých zátěžových laboratorních vyšetření, „0“ Kč. Z pochopitelných příčin nechceme říkat (bylo by to neseriozní vůči našim klientům, kteří si za to zaplatili), jak se tento terénní test provádí (jak se stanovují hodnoty jednotlivých tepových zón). Jediné co můžeme naznačit, že se nejedná o terénní test, který je definovaný v knížce Training and racing with power meter. Proti této metodice máme značné výhrady. Důkazy, které podpírají náš postoj k této metodice přinese v jednom z dalších článků v následujících týdnech a měsících.

Podstatná je ale jiná věc. Ať už si člověk stanovuje tepové zóny a jejich konkrétní hodnoty pomocí zátěžových laboratorních testů nebo pomocí jiných metodik, hodnoty tepových zón se během jedné sezóny v podstatě nemění. Během jednotlivých roků se hodnoty tepových zón mění pouze u začínajících sportovců. Pokud člověk systematicky trénuje cca 5 let a více, hodnoty tepových zón z jednoho kalendářního roku na druhý (z jedné sezóny do druhé) se téměř také nemění. Pokud se změní o cca 2-3 tepy, je to moc a málo pravděpodobné. Otázka zní, čím lze toto tvrzení podložit?

Zmíněné závěry o stálosti tepových tréninkových zón vycházejí z vlastních zkušeností, ze zkušeností kolegů a především z empirických statistických zpráv Ústavu sportovní medicíny v Brně (dříve Favorit Brno). Toto pracoviště má mnohonásobně delší existenci než jiná pracoviště v ČR.

Pokud Vy, kdo si čtete tento článek, jezdíte také na laboratorní testování, podívejte se do svých záznamů, jestli se Vám mění hodnoty tepových zón, jak se můžeme všude dočíst …

„Jediný“ objektivní důvod proč jezdit na testy je ten, aby člověk zjistil, jestli je zdravý. Tím především míním srdeční arytmie na vysokých tepech, které se ze standardních EKG testů neodhalí. Pro tento účel je zapotřebí vyhledat speciální pracoviště, kterých je pouze pár v ČR. Pro tréninkové účely je podstupování zátěžových testů neopodstatněné. I my podstupujeme v dubnu každý rok zátěžové testy, abychom zjistili, zda nemáme například srdeční arytmii. Dříve jsme vycházeli z těchto zátěžových testů i pro stanovení tepových zón. Na základě našich zkušeností jsme zjistili, že to není vhodné.

Poslední dva roky pro stanovení tepových zón podstupujeme terénní testy a i díky této změně jsme se na závodech výsledkově zlepšili. Martin Slezák (viz sekce Reference), u kterého jsme dosáhli výrazného výsledkového zlepšení, nepodstoupil od doby, kdy mu radíme s tréninkovým procesem, žádný zátěžový laboratorní test. Přesto dosáhl výrazného výsledkového zlepšení!

Malé shrnutí:

  • Pro naše tréninkové účely, pro co nejlepší nastavení tepových zón, provádíme speciální terénní test. Tento test se dle našich dlouholetých zkušeností jeví jako mnohem kvalitnější a smysluplnější, než většina zátěžových testů prováděných ve sportovních laboratořích.

  • Ať už člověk implementuje ve svém tréninkovém procesu jakoukoli metodiku pro stanovení hodnot tepových zón, tyto hodnoty jsou velmi stabilní a během jedné sezóny se v podstatě nemění.

Existuje zde ještě třetí oblast, proč jezdit na laboratorní zátěžové testy. A tím je zpětná vazba ohledně vývoje trénovanosti a výkonnosti. Pokud se shodneme na tom, že tepové zóny jsou velmi stabilní, poté cílem tréninkového systému je produkování vyššího wattového výkonu na jednotlivých hladinách tepové frekvence. Člověk, který produkuje v určitém období na stejných tepech vyšší průměrný wattový výkon než v období jiném, má vyšší výkonnost. V čem je tedy problém? Problém je v metodikách laboratorních zátěžových testů.

Toto požadované zlepšení výkonnosti se projeví u začínajícího jedince. Pokud sportovec trénuje několik roků (má alespoň “středně” vysokou trénovanost), jeho zlepšení se výrazně neprojeví v běžně prováděných laboratorních testech. Problém je v tom, že tyto testy obvykle trvají pouze „několik“ málo minut a proto se zde neprojeví skutečná fyzická kondice, která je determinována trénovaností a výkonností. Ta se projeví až v delším časovém horizontu. Proto je lepší, když má člověk možnost používat wattmetr ve svém tréninkovém procesu, aby mezi sebou porovnával například jednotlivé tréninkové bloky, které samozřejmě netrvají pouze několik málo minut jako v laboratoři, ale …

Pokud wattmetr nemáme, je z hlediska tréninkové systému, růstu výkonnosti a trénovanosti daleko lepší si zapisovat do tréninkového deníku jednotlivé tréninky (co se mělo trénovat, co se odtrénovalo, proč se to mělo trénovat a velmi důležité jsou i pocity v průběhu tréninkové jednotky) a vyhodnocovat je s člověkem, který má zkušenosti a vědomosti pro cílené řízení tréninkového procesu! Většina pracovníků, kteří provádějí laboratorní testování, nemá potřebné zkušenosti a znalosti, aby na základě laboratorních výsledků dokázali správně klientovi, který si za to draze zaplatil, pomoci! S tím Vám může pomoci váš trenér.

Tomáš Tichý
Autor článku Ing. Tomáš Tichý

Budeme rádi, když se rozhodnete pro registraci k automatickému odběru nových příspěvků

Budeme rádi, když se rozhodnete pro registraci k automatickému odběru nových příspěvků

Jakmile v budoucnu bude uveřejněn nový příspěvek / článek, bude Vám automaticky zaslán na Vámi zaregistrovanou e-mailovou adresu.

Právě Vám byl odeslán e-mail pro dokončení procesu registrace ... děkujeme.

Pin It on Pinterest

Share This