Úvod

Díky úspěšné začínající spolupráci mezi naší společností i-trenink.com a polským diagnostickým centrem Diagnostix jsme obdrželi pozvání se zúčasnit stejných testů, které například podstupuje Marek Galinski (šéftrenér polského národního týmu a několikanásobný mistr Polska v cross country) s jeho profesionálním MTB týmem JBG2 anebo úřadující mistryně světa v cross country Maja Wloszczowska.

Díky dobrým vztahům mezi námi a Rosťou Krotkým ze silniční profi stáje AC Sparta Praha Cycling jsme nabídku zúčasnit se těchto špičkových testů nabídly právě jemu. Také rozhodovalo to, že se o Rosťovi všeobecně ví, že v tréninku a na závodech jako jeden z mála v ČR používá aktivním způsobem cyklistický wattmetr a tyto svá data následně vyhodnocuje.

Samotné testování ve Wisle, kde sídlí společnost Diagnostix, probíhalo ve dvou dnech, kdy první den Rosťa absolvoval laboratorní progresivní test a druhý den následoval venkovní vytrvalostní test pomocí mobilní terénní spiroergonometrie. Metodika provádění těchto testů pochází od německé firmy Cortex Biophysik GmbH, která je světovým leaderem v oblasti diagnostického zátěžového testování.

Pawel Urbanczyk představuje své diagnostické centrum

Den 1. - Laboratorní progresivní test

Jedná se o „klasický“ schodovitý zátěžový test, při kterém se monitorují veličiny jako například tepová frekvence, wattový výkon, laktát a dýchací plyny. Prvním rozdílem oproti běžným laboratorním testům bylo to, že měřený wattový výkon pocházel z Rosťova PowerTapu. Což je velice důležité pro následující venkovní test a samotný trénink. Rosťa začínal na 50W a absolvoval 13 „schodů“, kde každý schod trval 3 minuty a přidávalo se po 30W. Tím pádem test trval téměř 40 minut a bylo odebráno 15 laktátových vzorků pro přesné stanovení laktátové křivky.

Cílem testu bylo stanovit v rámci měřených veličin dva prahové parametry – Anaerobic Treshold (AT) a Respiration Compensation Point (RCP).
AT značí efektivní spalování tuků, kdy za tímto prahem spalování tuků výrazně a rychle klesá. AT je ukazatelem aerobní kapacity organismu, kdy dodávaná energie pochází téměř výhradně za dostatečného množství kyslíku. Po překročení limitu začínají být ve svalech podporovány anaerobní změny. Práce pod hranicí AT lze dělat dlouhou dobu, ale postupné zvyšování intenzity práce způsobuje postupné snižování tolerance k úsilí.
Poté RCP značí nejzazší mez, kdy je tělo v rovnováze. Jedná se o okamžik v rámci dýchacího systému, kdy dochází k hyperventilaci. Po překročení hranice RCP, a to navzdory hyperventilaci, nejsme schopni efektivně odstraňovat oxid uhličitý a energie ve svalech pochází výhradně z anaerobních procesů. To je způsobeno zvýšením laktátu (LA), snížení pH krve a budování metabolické acidózy. Čím delší dobu trávíme nad RCP prahem, tím déle trvají regenerační procesy pro zotavení organismu. Jinými slovy po překročení prahové hodnoty dochází k rychlému nástupu únavy, kdy testovaný jedinec nedokáže po delší dobu produkovat podávaný wattový výkon. Samozřejmě záleží na celkové kapacitě organismu a právě toto se testuje v dalším testu, který probíhá venku za standardních podmínek, ve kterých testovaný jedinec podstupuje své tréninkové jednotky nebo závody.

Obě dvě veličiny jsou stanoveny zcela přesně (exaktně) na základě průběhu veličin VE, VCO2 a VO2 (viz Metodika Cortex Biophysik GmbH). Rosťovy hodnoty z tohoto testu byly srovnatelné s testy členů JBG2 MTB týmu. Pro Anaerobic Treshold to bylo konkrétně 290W; 157 tepů/min; RQ 0,89; LA 1,2 mmol/l a další desítky parametrů! A pro Respiration Compensation Point 360W; 176 tepů/min; RQ 1,02; LA 4,25 mmol/l.

Tím, že test trval dlouhou dobu (cca 35minut), Rosťa absolvoval 13 schodů a wattový výkon byl měřen jeho PowerTapem, byly získány velmi přesné hodnoty. Daleko přesnější než v českých centrech poskytující podobné služby.

Rosťa Krotký - Progresivní zátěžový laboratorní test

Den 2. - Venkovní vytrvalostní terénní test

Hlavním cílem tohoto testu bylo ověřit naměřené hodnoty z laboratorního testu a především stanovit Rosťovu kapacitu jeho organismu. Jedna věc je wattový výkon na prahu a druhá ještě i důležitější, jak dlouho daný jedinec dokáže podávat tento wattový výkon než dojde ke značnému zakyselení a neschopnosti podávat tento výkon.

Průběh testu byl naplánován následujícím způsobem. Rosťa měl jet nejprve wattovým výkonem okolo 360W, který odpovídal prahové hodnotě RCP, a následně po pokynu Pawla Urbanczyka měl Rosťa zvýšit výkon o cca 15-20W, kde se sledovala Rosťova anaerobní kapacita organismu.

Z videa je zcela zřejmé, že test dopadl nad očekávání dobře, protože prvních 17 minut, kdy Rosťa jel na úrovni 365W, nedošlo k výraznému vzestupu respiračního koeficientu - většinu času se pohybovala hodnota pod '1.0'. A následně po zvýšení výkonu na 380-385W sice došlo ke vzestupu RQ lehce nad hodnotu 1.0, ale tento stav měl hladký nezvyšující se průběh. Kdyby Rosťa vyčerpal svoji kapacitu, došlo by k rychlému trvalému vzestupu RQ, což by znamenalo ve výsledku neschopnost pokračovat stanoveným wattovým výkonem. Na druhou stranu nejen z telemetrie ale i podle Rosťových slov už neměl moc rezervu, zvýšit trvale po delší dobu svůj podávaný výkon. Celý test trval necelých 30 minut. Následující graf reprezentuje průběh nejdůležitějších měřených veličin v průběhu testu:

Rosťa Krotký (AC Sparta Praha Cycling) - graf průběhu křivek (RQ, VE, VCO2, VO2, ...) při mobilní terénní spiroergonometrii

Prvních 17 minut jel Rosťa průměrných 365W a z výsledků testů jednoznačně vyplývá, že je to přesně ta hodnota, kterou je Rosťa udržet dlouhé desítky minut. To můžeme vypozorovat z průběhu křivek RQ, VO2 a VCO2. Průběh křivek je dost plochý a RQ se pohybuje většinou pod hodnotou 1. To znamená, že vnitřní prostředí Rosťova organismu je do značné míry v rovnováze. Zbylou část testu jel Rosťa průměrných 385W a toto zvýšení wattového výkonu je zcela patrné z následujícího průběhu již zmíněných křivek (RQ se zvýšil trvale nad hodnotu 1). Ale na konci testu Rosťa nevyčerpal svoji kapacitu (musel by jet déle nebo ještě zvýšit wattový výkon), protože respirační křivky sice stouply, ale opět měly do značné míry tendenci ke stabilizaci. Kdyby se Rosťa dostal na svůj kapacitní strop, došlo by k hyperventilaci a v grafu by tento stav byl charakteristický rychlých strmějším vzestupem křivek VCO2 a RQ.

Rosťa Krotký - mobilní terénní spiroergonometrie

Hodnocení – Tomáš Tichý

Celou naši návštěvu hodnotím zcela pozitivně. Průběh a metodiky obou dvou testů dávaly „hlavu a patu“ a vše bylo precizní. Občas to organizačně neladilo, ale to je běžná záležitost, takže není na místě to hodnotit negativně. Rosťa i my máme k dispozici jeho detailní výsledky včetně desítek parametrů a doporučených wattových a tepových tréninkových zón. Takže i samotné vyhodnocení testů, které bývá v českých podmínkách značnou slabinou, bylo na odpovídající úrovni.

Problém byl pouze v tom (mohlo se diskuzí strávit více času), že Rosťa musel být v požadovaný čas na smluveném místě (Sparta cestovala na víkendové závody v Polsku) a Pawel měl plno práce s doladěním tréninkového kempu polského národního týmu v italském Livignu, kde bude probíhat finální příprava včetně stejného nebo podobné testování polského týmu na letošní mistrovství světa.

Maximální přínos v těchto konkrétních testech je v pravidelném opakování, proto je určen pro profesionály s nejvyššími ambicemi. Například většina členů JBG2 týmu podstupuje tyto testy každé 4 týdny. Samozřejmě že toto centrum také poskytuje méně sofistikované testování, které je především určeno pro výkonnostní cyklisty a širší sportující populaci.

Hodnocení – Rosťa Krotký

Také jsem byl s návštěvou centra Diagnostix velmi spokojen. Jako inženýra mě vždy zajímaly technické novinky, zvláště pak v oblasti sportu, který provozuji, a mobilní spiroergonometrie k nim bezesporu patří. Proto jsem byl rád, že jsem byl přizván k těmto testům. Ukázalo se totiž přesně to, co jsem očekával. Laboratorní test i přes jeho delší průběh neposkytl z hlediska wattového výkonu zcela odpovídající výsledky a to i za použití vlastního měřiče výkonu (powertapu). Pouze vymezil oblast, ve které bych se mohl pohybovat. Samozřejmě by bylo složité provést zátěžový test do maxima ve venkovních podmínkách, zvláště pak odběry laktátu. Pro stanovení respiračních hodnot to však ani není potřeba. Tam laboratorní test plně dostačuje. Ovšem pro stanovení wattových prahových hodnot je venkovní test velkým přínosem. Dokázal bych si ve venkovních podmínkách představit i další testy. Například různé intervalové testy, nebo test aerobního prahu (seznam standardních testů centra Diagnostix je na jeho webových stránkách). Největší přínos pak vidím pro cyklisty, kteří aktivně využívají wattmetr a dále v pravidelných návštěvách pro kvalitní řízení tréninku.

Přestože Wisla leží kousek od Českého Těšína, mohla by být pro některé překážkou dostupnost z některých míst v ČR. Byla zde ovšem možnost levného ubytování. Navíc Wisla je i pěkné zimní sportovní středisko, takže lze testování spojit s prohlídkou např. skokanského můstku, nebo přilehlých sjezdovek. Pro některé by překážkou mohly být i jazykové znalosti při následném vyhodnocení (je dobré rozumět polsky nebo anglicky). Zasvěcený člověk ovšem pochopí vše z množství dodaných výsledků.

Mistr světa handbiker Arkadiusz Skrzypiński

Ve stejný den, kdy Rosťa podstoupil venkovní spiroergometrický test, jsem dostal nabídku od Pawla Urbanczyka zúčasnit se stejného testu nyní ale s mistrem světa handbikerem Arkadiuszem Skrzypińskim. U tohoto testování také asistoval šéftrenér polské reprezentace handicapovaných cyklistů Bartosik Tomasz. Průběh testu můžete opět shlédnout ve video ukázce pod tímto textem. Hodnocení na závěr? Jsme rádi a vážíme si toho, že můžeme spolupracovat s takovými lidmi, získat nové kontakty, nové zkušenosti a poznat nové technologie, které používá světová špička.

Mistr světa handbiker Arkadiusz Skrzypiński - mobilní spiroergometrie