Než přejdeme k představení a praktickým ukázkám využití nové analýzy, vrátíme se na chvíli na konec 2. článku (Aplikační oblasti využití wattmetru v tréninkovém procesu). Konkrétně mám namysli Analýzu závislosti wattového výkonu na tepové frekvenci. V této části článku byla praktická ukázka hodnocení vývoje výkonnosti v jednotlivých tréninkových blocích zimní přípravy. Jeden jiný konkrétní praktický příklad pro připomenutí – viz obrázek č. 1:

Zdeněk Bartoš – vývoj výkonnosti v oblasti setrvalého stavu – týmové soustředění Lago di Garda (březen 2010)

 

Obrázek se týká týmového soustředění (i-trenink cycling team) na konci března v okolí jezera Lago di Garda. Data patří Zdeňku Bartošovi – mistr ČR Masters. Soustředění bylo především zaměřené na rozvoj (adaptaci) organismu v oblasti setrvalého stavu, s tím právě souvisí tento obrázek. Červená křivka představuje počáteční výkonnost na začátku soustředění a černá křivka je spočítána z dat po absolvování tréninkových jednotek na rozvoj setrvalého stavu. Obě dvě křivky (každá zvlášť pro lepší zobrazení) jsou zobrazeny ve fotogalerii – viz obrázek č. 1 a č. 2. A nakonec modrá křivka reprezentuje následující tréninkový blok po návratu do ČR.

V čem je ale problém? Nedostatků je hned několik. Jedná se pouze o grafické znázornění bez matematického finálního výstupu. Pokud budeme chtít analyzovat více období (více křivek v jednom grafu), graf bude velmi nepřehledný a praktický přínos bude téměř nulový. První co nás bude zajímat, je celkový rozdíl mezi jednotlivými křivkami. To znamená, o kolik jsme na tom lépe (hůře) v určitém zvoleném období.

Abychom mohli zodpovědět tuto otázku, musíme si jednu křivku v grafu vybrat a zvolit si ji za takzvanou nulovou hladinu – viz fotogalerie obrázek č. 3. Poté, když na jednotlivé body (wattové diference) červené křivky implementujeme vážený aritmetický průměr, dostáváme finální diferenci s jednotkou ‘W/ 1 tep’. V tomto konkrétním případě není statistický rozdíl mezi oběma křivkami – černá a červená (0,2 W/ 1 tep). To je způsobeno tím, že wattové diference v oblasti setrvalého stavu mají daleko menší váhu než diference v nižších hladinách zatížení. Také bylo porovnáváno jen několik záznamů. Váha každé diference je dána součtem času, který daný jedinec (cyklista) strávil na příslušné hodnotě tepové frekvence v obou dvou porovnávaných křivkách. Jiné je tomu u modré křivky (následující tréninkový blok po návratu do ČR). Zde je zcela zásadní statistický rozdíl, který má hodnotu cca 18 W/ 1 tep.

Na závěr k této části článku se pokusím vysvětlit, jaký je praktický přínos finální diference. Pokud porovnáváme například dvě období (tréninkové bloky) s cílem stanovit vyšší fyzickou kondici (především výkonnost), musíme se jednak podívat na dosažený průměrný wattový výkon, ale také na úsilí, které k těmto wattovým průměrům vedlo. Úsilí je v současné době vyjadřováno pomocí tepové frekvence. A právě v tom je praktický přínos. Jinými slovy lze říci, že tento postup převádí průměrné wattové výkony mezi dvěma porovnávanými záznamy nebo obdobími mající nestejnou průměrnou tepovou frekvenci na průměrné výkony se stejnou hodnotou průměrné tepové frekvence. Až po tomto převedení můžeme stanovit diferenci mezi průměrnými wattovými výkony mezi dvěma porovnávanými záznamy nebo obdobími, která ukazuje na rozdílnou fyzickou kondici (výkonnost).

A konkrétní čísla? Například 10 W/ 1 tep je už značný rozdíl, který signalizuje změnu výkonnosti. 20 – 30 W/ 1 tep představuje 1 výkonnostní třídu.

Analýza výkonnosti W/ 1 tep

A nyní se pokusíme vyřešit druhý nastíněný problém. Chceme mít v grafu více křivek, chceme mezi sebou porovnávat velmi mnoho záznamů nebo celých období. Jedním z řešení je právě Analýza výkonnosti W/ 1 tep. Na následujícím obrázku (obr. č. 2) můžeme shlédnout finální grafický výstup této analýzy:

Tomáš Tichý – Analýza výkonnosti W/ 1 tep pro rok 2009

 

V tomto konkrétním grafu každý bod reprezentuje jeden konkrétní záznam (trénink nebo závod), kde na ose X můžeme vyhledat kalendářní datum záznamu a na ose Y právě hodnotu nové dvojrozměrné veličiny W/ 1 tep. Základní interpretace analýzy je následující. Pokud křivka v určitém období má rostoucí charakter (body jsou výše položeny), znamená to rostoucí výkonnost, protože daný jedinec na stejných nebo podobných hodnotách tepové frekvence produkoval vyšší wattový výkon než u záznamů, které leží níže (mají zápornější hodnotu Y-souřadnice). Při interpretaci analýzy musíme být daleko obezřetnější než u předchozí (Analýza závislosti wattového výkonu na tepové frekvenci), kde jsme porovnávali celé tréninkové bloky (viz 2. článek seriálu). Minule jsme se řekli, když porovnáváme celé bloky, dojde k takzvané „neutralizaci“ anomálií mezi jednotlivými tréninky v rámci jednoho týdne. Tím mám například namysli, když jsme hodně odpočatí, na stejných hodnotách tepové frekvence produkujeme menší wattový výkon.

Proto při interpretaci této analýzy hodnotíme nejprve především celkový vývoj (trend). Při hodnocení konkrétních záznamů musíme brát v úvahu další aspekty, jako například typ záznamu (kompenzační jízda, trénink základní vytrvalosti, intervalové trénink a tak dále) anebo stav organismu (únava, předešlé tréninkové jednotky, …). Na rozptyl („zubatost“ křivky) hodnot v grafu má především vliv porovnávání nestejných typů záznamů a celkové přetížení organismu (viz 1. článek seriálu: Analýza únavy – přetížení organismu). Čím více budeme trénovat, tím většího přetížení dosáhneme a křivka bude mít „zubatější“ průběh.

Nyní pár slov k výpočtu analýzy a poté si ukážeme zcela praktické využití. Z množiny záznamů, které chceme porovnat a zobrazit, je vybrán nejlepší, tím je míněno nejlepší poměr mezi tepovou frekvencí a wattovým výkonem. Tomuto záznamu je přiřazena automaticky hodnota 0 W/ 1 tep. S tímto „nejlepším“ záznamem jsou porovnávány zbylé záznamy (každý zvlášť)  na základě postupu popsaného v úvodu tohoto článku a je jim přiřazena také konkrétní hodnota s jednotkou W/ 1 tep. Proč je nejlepší záznam v uvozovkách? V předchozím obrázku jsme porovnávali všechny záznamy za rok 2009, záznamy různého charakteru. Každý typ záznamu má charakteristický histogram tepové frekvence. Proto pro vyšší přesnost z hlediska matematiky a statistiky je zapotřebí porovnávat mezi sebou záznamy stejného charakteru, které mají mezi sebou malý rozptyl histogramu tepové frekvence. Pokud budeme například porovnávat kompenzační jízdu se závodem, histogramy se protnou jenom v pár procentech a výsledek nebude mít praktický přínos.

A nyní k praktickému využití nové analýzy. První co nás asi napadne je to, že chceme vědět zda se zlepšujeme například v rámci jednotlivých let … viz následující obrázek (obr. č. 3):

Tomáš Tichý – Analýza výkonnosti pro záznamy typu ‘rozjetí před závodem’ za poslední 4 roky

 

Typem záznamu ‘Rozjetí před závodem‘ se myslí následující. Jedná se o tréninkovou jednotku jeden den před samotným závodem. Pro naše účely je tento typ záznamu nejobjektivnější, protože probíhá pokaždé stejně za velmi totožných podmínek (stav organismu, …). V grafu jsou zobrazeny záznamy za poslední 4 roky. Pro lepší názornost záznamy ve stejném roce jsou spojeny vždy stejnou barvou (černá křivka – záznamy za rok 2009, červená křivka – záznamy za rok 2008, …). Interpretace obrázku je velmi jednoduchá. Výše položená křivka značí vyšší výkonnost. Dále si můžeme všimnout odlišného trendu v průběhu sezóny u černé a červené křivky (roky 2009 a 2008) narozdíl u zbylých dvou křivek (roky 2007 a 2006). Obě dvě křivky mají pozitivní růst trendu v průběhu sezóny. To je jednak dáno tím, že člověk má za ty roky vyšší trénovanost (vyšší pracovní kapacitu), ale hlavně odlišným tréninkovým systémem. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o dvou vrcholový tréninkový model s vrcholy v červnu a přelom srpen-září. Software samozřejmě umí transformovat tento obrázek na osu X s chronologickým průběhem … viz Fotogalerie – obrázek č. 4.

Druhý praktický přínos, který bych rád zmínil, je následující. Vraťme se k prostřednímu obrázku v textu tohoto článku – viz Obr. č. 2 – Analýza výkonnosti W/ 1 tep pro rok 2009 – Tomáš Tichý. Nejprve citace z 2. článku seriálu (Aplikační oblasti využití wattmetru v tréninkovém procesu): „ … klíčovým objektem zájmu je sledování vývoje trénovanosti, výkonnosti a jednotlivých složek, ze kterých se skládá finální výkon při závodě, daného jedince v průběhu jednotlivých navazujících období. Musíme si uvědomit, že při rozvoji určité složky, dochází v jiných složkách k poklesu. Jednoduchý příklad. Čím více času trávíme v subzávodní nebo závodní intenzitě (tepová frekvence), tím více dochází k úpadku dlouhodobějšího wattového výkonu na horní hranici tukového metabolismu (základní vytrvalost) anebo svalové síly. Stačí když se podíváme kolem sebe v závodní části sezóny, jak většina lidí „hrne“ jeden závod za druhým a dochází postupně k horším výsledkům. Proto při řízení tréninkového procesu je jednou z klíčových otázek určitý stupeň kompromisu. S touto problematikou souvisí pojmy jako například periodizace tréninkového procesu a další důležité aspekty.“

Na již zmíněném obrázku (obr. č. 2) si můžeme všimnout, že v období května a června dochází obecně k poklesu výkonnosti, i přesto že v červnu proběhl úspěšně první vrchol sezóny (9. místo Patria Direct Jizerská 50, 4. místo Apache Jestřebí hory – kratší varianta trati). Tento pokles v grafu je nejenom dán jinou časovou strukturou v jednotlivých zónách tepové frekvence, ale je to dáno i objektivními aspekty (viz předchozí citace). Kdyby nedošlo ke konci června k „přepůlení“ sezóny a znovuobnovení základních složek (základní vytrvalost, hrubá síla, silová vytrvalost), výsledky v druhé polovině sezóny už by jednoznačně nebyly na takové úrovni. Z obr. č. 2 a č. 3 je zcela patrné, že toto „přepůlení“ sezóny mělo pozitivní vliv na další průběh sezóny.

Na obrázcích 5 a 6 ve fotogalerii můžeme shlédnout jiné nastavení tréninkového systému. Zde nedošlo k „přepůlení“ sezóny a poslední 3 měsíce závodní části sezóny měly trvale sestupnou křivku výkonnosti.

Závěr – Shrnutí článku

Díky nové analýze můžeme při správné interpretaci snázeji řídit konkrétní nastavení tréninkového systému s cílem například dosáhnout stabilní výkonnosti v závodní části sezóny. Další praktické ukázky využití nových analýz můžete sledovat na tréninkovém serveru i-trenink.com

Tomáš Tichý
Autor článku Ing. Tomáš Tichý